Výchova synů a dcer je tak delikátní a neopakovatelnou záležitostí každé rodiny, že najít dvě mámy a dva táty, kteří by měli úplně shodné názory, jak na to, prostě nejde. Samozřejmě, že existuje spousta manuálů, které shrnují dosavadní osvědčené přístupy k dětem, ale na druhé straně se co chvíli vyrojí nové výchovné experimenty, o nichž vůbec nemůžeme říct dopředu, jaký dopad budou na děti mít.

Nejčastější rozepře v rodině, jejíž pevnou součástí jsou i děti, vyprovokují rozdílné názory otců a matek na jejich výchovu. Pokud chybí vůle se domluvit, jestliže partner nespolupracuje nebo dokonce sabotuje snažení toho druhého, doplatí na to nejenom atmosféra domácího krbu, ALE PŘEDEVŠÍM JEJICH POTOMCI!

Na první pohled to vypadá, že váš potomek je nemocný. Nebo má alespoň nějakou poruchu chování. Jak jinak si vysvětlit jeho neustálé povalování a odpor k aktivitám, které ostatní děti prostě dělají? Stalo se něco zvláštního? Nepřetěžují ho v té škole? Udělali jsme jako rodiče někde chybu? Nebo je to věkem? Vždyť ještě donedávna byl docela normální!

Trendy ve výchově dětí se mění s každou novou generací rodičů. Vždy se objeví nějaká novinka, která začne hýbat společností a zachvátí ji jako hurikán. Neuplyne ani pár let a začne být se stejnou vehemencí prosazována novinka naprosto opačná. Nakonec se natrvalo neuchytí ani jedna z nich.

Dítě je dar, je to zázrak, který se zrodí ze spojení muže a ženy. Nějakou dobu roste u maminky v bříšku, tam je mu hezky, má všechno, co potřebuje. Pak přijde den, kdy se narodí a musí se adaptovat na nové prostředí, nový svět. Narození miminka je zlomovou událostí jak pro děťátko, tak pro maminku a tatínka. Trvá zhruba jeden rok, kdy se s miminkem učíte dorozumívat a naslouchat jeho potřebám. Tento první rok je pro mnoho rodičů krásným, ale velmi náročným obdobím, neboť jejich děťátko vyjadřuje své potřeby především pláčem. Jenomže jakým způsobem utišit pláč? Jak zjistím, co po mě miminko chce, když mi to nemůže říct?

Už když je maminka nosí v bříšku, tatínek uvidí první fotku z ultrazvuku, a společně pozorují malý mumraj v mámině bříšku, začnou rodiče plánovat a snít o tom, jaký bude život, až se ten malý zázrak narodí. Ať už přivítáte na svět chlapečka či holčičku, začne vám život plný radosti a štěstí, sem tam ovšem doplněný i o křik, vztek a pláč. To jen tak pro jistotu, abyste taky věděli, že i vaše láska na celý život umí zlobit. Jak takové dny zvládnout, a nebo jich mít rovnou jen jako šafránu, vám poradí 6 snadných rad.

Začalo si vaše dítě kousat nehty, šťourat v nose nebo má jiný zlozvyk? Nejlepší je začít s řešením problému hned. Jak, na to se podíváme v následujícím článku.

Všechno je jednou poprvé a první láska potká každého z nás. Někoho dříve, jiné později. Protože dnes děti dospívají tak nějak dříve, zejména pak dívky, prožívají první platonickou lásku ještě dlouho před 15. rokem. Alena a Aneta jsou matka s dcerou, protože je Aneta jedináček, k mámě měla vždy blízko. Z malé holčičky však roste krásná dívka, která prožívá svou první lásku.

Není to tak dlouho, co jsem se ve vlaku stala svědkem rozhovoru dvou moderních maminek. Povídaly si o svých ratolestech. Byly nešťastné z toho, že jsou děti neposedné, že nemají o nic zájem a že je velmi těžké je nahnat do postele. Prý je to nepochopitelné, vždyť mají v pokoji televizi a na usínání jim vždy pouští jejich oblíbenou pohádku.

Vstup do života každého dítěte ovlivňuje jeho intenzivní příprava a především nejbližší člověk, rodič, který se snaží být empatickým rádcem a pomocníkem. Nutné je soustředit se nejen na rozvíjení celkové motoriky, ale i podpořit rozvoj jemné motoriky, která má souvislost s nejjemnějšími a nejpřesnějšími pohyby těla. Pro přijatelný rozvoj souhrnu těchto dovedností dítěte je zapotřebí motivující prostředí, které poskytne co nejširší škálu podnětných pomůcek. Hračky, jako jsou například stavebnice, jsou ideální možností pro procvičení jemné motoriky a prostředkem k získání mnoha cenných poznatků.